Často dostávám otázky ke konkrétním službám, metodám, či osobám, které je poskytují. Čtenáři či klienti se mě doptávají na zkušenosti, názor, kvalitu, či důvěryhodnost. Tyto otázky mě pokaždé vedou k zamyšlení se nad tím, jak vlastně poznáme dobrého léčitele, nebo terapeuta? Jak odlišíme dobrého a špatného? Je na to vůbec nějaký návod?
Samozřejmě, že jsem se i já ocitla nejednou v této situaci, neboť jako typická přírodní a alternativní žena dávám přednost přírodě a neinvazivním metodám. Když jsem si uměla pomoci sama, zůstala jsem doma za pecí. Ale prožila jsem i situace, kdy jsem musela někoho najít. Následující článek tedy čerpá z mých zkušeností.
Sympatie a váš pocit
Dejte na své instinkty. Zeptejte se sami sebe, jestli je tento člověk příjemný, jestli souzníte s jeho energií a jestli od něj chcete pomoc, nebo léčbu. Je skvělé jít někam na doporučení, ale ani to není zárukou. Pokud vybíráte na internetu, je skvělé, když má terapeut někde fotku a když se někde trochu rozepíše, abyste mohli nahlédnout do jeho duševního světa.
Jeden pohled by ve vás měl vyvolat určitý pocit. Je to ano, nebo je to ne?
Pokud máte potíže to rozlišit, zeptejte se svého těla. Je napnuté, cítíte nervozitu? Vaše tělo říká ne.
Cítíte příval energie, optimismu, nebo dokonce radosti? Vaše tělo říká ano.
Obecně jsme vedeni k tomu, abychom více důvěřovali mysli, než intuici a svému střevnímu mozku. Jenomže mysl nevidí za roh, ani do budoucnosti. Tam vidí pouze naše intuice. Vždy proto dejte na svůj pocit.
Pokud vybíráte terapii a terapeuta a už v této fázi pochybujete a cítíte strach, který vás vede k tomu abyste se ptali jestli je tento člověk dobrý, možná to znamená, že vám vaše intuice už odpověď dala.
Etický a profesionální přístup
Léčitel či duchovní terapeut by měl následovat určitý etický kodex, který stojí zejména na základní morálce, etice, slušnosti a férovosti. K lidem, ke klientovi, ke klientovu soukromí. Někdy se to ukáže už při výběru terapeuta, jindy se to ukáže až na druhé, třetí návštěvě. O léčitelské etice bych se ráda rozepsala podrobněji v jiném článku, ale pojďme to shrnout stručně a konkrétně:
Soukromí klienta je svaté. Váš terapeut by vás nikdy neměl tlačit do toho, abyste o sobě sdělovali více osobních podrobností než je nutné pro poskytnutí služby a vy byste se měli cítit komfortně, ne jako u výslechu. Váš léčitel či terapeut by měl také respektovat a chránit vaše soukromí.
Na terapii jste vy u něj, ne on u vás. Pokud se vám váš terapeut svěřuje, až do fáze, kdy k němu cítíte soucit a lítost, terapie neprobíhá profesionálně a začíná se zvrhávat do roviny, která se může snadno stát intimní, trapnou, nebo můžete dělat psychologa vy svému léčiteli a tím pádem by mohl za terapii zaplatit on vám. Váš terapeut si nesmí do práce nosit své osobní problémy, jinak nemůže pracovat kvalitně.
Ohleduplnost vůči klientovi je naprosto prvořadá. Terapeut či léčitel musí umět citlivě přistupovat a ohleduplně sdělovat. Dobrý léčitel totiž chápe, že jste ve zranitelné situaci, že jste mu svěřili svou důvěru a jeho záměrem je pomoci vám. Nesmí vám stanovit diagnózu či pojmenovat vaši nemoc, pokud není lékařem a už vůbec na vás nesmí nic bezohledně vychrlit, či vás nedejbože vinit z vašich potíží. Dobrý terapeut představuje bezpečný podpůrný a láskyplný prostor, kde se cítíte pohodlně. Pokud ze svého terapeuta tuto lásku necítíte, pak nejste v dobrých rukách.
Dobrý léčitel či terapeut vám odpoví na otázky a je na ně připraven. Pokud třeba přicházíte na novou terapii o které jste si nemohli nic moc přečíst nebo to nebylo jasné a máte dotazy, nebo pokud chcete pochopit hlouběji svůj problém, rozhodně se ptejte. Dobrý terapeut vám vysvětlí, co se dělá, proč se to děje, kde je problém, případně vás může i něco naučit. Takto poznáte, že jste v dobrých rukách člověka, kterému nejste jedno a který má upřímný zájem pro vás pracovat. Také zjistíte, jestli vlastně rozumí tomu, co dělá. Vždyť jste platící klient, máte tedy nárok na servis a na informace. Nepůsobí však dobře, když na vaši dobře myšlenou otázku terapeut odpovídá nervozitou, mlžením a pokouší se naopak stočit hovor na váš soukromý život.
A co provozovna?
Mohli bychom se pobavit o kanceláři, masérně či čistotě WC, avšak když zavzpomínám na své nejzajímavější zážitky s léčiteli, navštívila jsem okázalé opečovávané kanceláře, kde jsem byla šokována neprofesionálním či bezohledným přístupem. A navštívila jsem malá skromná stavení seniorů, kteří měli jednu virgulku a cítila jsem se u nich jako v nebi, nebo jako na nedělní návštěvě u babičky. Mít reprezentativní pracoviště je super, ale léčitelství je hlavně o lidech a o přístupu k člověku. Proto moc nemá smysl hodnotit jak hezký a okázalý má někdo kanclík. Dívejte se hlavně na čisté záměry a na kvalitní charakter.
© duchovniterapie.cz
